V ústním podání se dochovaly vzpomínky na život v minulosti. Paní Anna Kaidlová vzpomíná na vyprávění své maminky nar. 1908.
Jako mladé děvče chodila s ostatní mládeží 1x týdně do Znojma na trh. Večer si připravila do koše zemědělské produkty určené k prodeji. Býval to tvaroh, vejce, někdy mladá drůbež a máslo. To bylo pěkně vytvarované a ozdobené, protože se po stloukání vkládalo do dřevěných, různými ornamenty vyřezávaných forem. Některé hospodyně máslo přibarvovaly šťávou z mrkve. Na trh vycházela mládež společně. Vstávalo se velmi brzy již po 3. hodině, protože cesta trvala více než 2 a půl hodiny a bylo třeba si zajistit dobré místo na tržišti. Děvčata nesla koše uvázané v plachtách na zádech. Chlapci v době sklizně ovoce nosívali na zádech dřevěné putny s ovocem, do kterých se vyšlo až 20 kg třešní. Během cesty je předjížděly povozy, které vezly trhovce ze vzdálenějších vesnic. Při návratu domů si děvčata koupila čerstvé pečivo, někdy si dopřály i kousek čokolády. Chlapci si na zpáteční cestu koupili i něco ostřejšího. Doma už je očekávali rodiče, kterým odevzdali utržené peníze.
Úsměvná vzpomínka na p. Jakuba Vejlupka z pozůstalosti jeho zetě p. Viklického Jana. Je hezké, že je to psáno v nářečí, v kterém se tehdy mluvilo.
Kolem Němčiček vedla stezka, kudy chodili na trh do Znojma se svými výrobky truhláři z obce Višňové. Dodnes se poli, přes které přecházeli, říká TIŠLÁRKA .
Přes Němčičky vedla rovněž poutní cesta, po které chodila procesí do Hlubokých Mašůvek na pouť. Pamětnící vzpomínají na poutníky z Morašic a okolí.
Zleva: Marie Dumová z čp. 9, Grosová Růžena z čp. 26, Tomášková Marie z čp. 13
Tomášková Růžena z čp. 8, Vejlupková Anežka (nar. 1899) z čp. 7
Z vyprávění našich babiček víme, že když bylo krásné počasí, chodívala mládež v neděli odpoledne na procházky do plavečské bažantnice. Setkávali se tam mladí lidé z Němčiček, Plavče a Výrovic. Na snímku je mládež z roku 1923.
Stojící zleva: Šandová M. z čp.43, Šanda J. z čp. 15, Anastázie Pokorná (Šilerová) z čp. 3, Vrbová Marie (Fousková) z čp. 40, Doležalová Ludmila z čp. 5.
V druhé řadě: Šandová Emilie (Fořtová) z čp. 15, Doležal Alois z čp. 5, Anna Pokorná (Svobodová) z čp. 3, Ležící: Brunclík z Výrovic, Doležal Josef z čp. 5
Na snímku je mlýn Březovec, kam jezdili němčičtí občané mlít obilí. Pamětníci vzpomínají na to, že v období 2. světové války, kdy byly potraviny na lístky, bylo možné vozit obilí na mletí i v noci, protože během dne jezdily do mlýna německé kontroly. Majitelé mlýna manželé Pelikánovi se tak vystavovali velikému riziku. Mlýn byl zbourán při budování Výrovické přehrady.
